O MĚSTYSI

Pozořice jsou městys v okrese Brno-venkov. Nachází se 15 km východně od Brna pod jižními vrcholky Drahanské vrchoviny a západním směrem od Rousínova. Pozořice se rozkládají podél Pozořičkého potoka a na úpatí vrcholku Baba ( 420 m.n.m.), jež se zvedá severozápadně nad Městečkem. Od severního okraje městečka se rozprostírají rozlehlé lesy a v okrajové části těchto lesů a nedaleko městečka je roztorušeno několik chat. Východním směrem od městečka jsou v oblasti lesa nevelké terénní pozůstatky po malém hrádku Hradištěk z druhé poloviny 13. století. Severovýchodním směrem od Pozořice se nachází zřícenina hradu Vildenberk, jež byl vybudován na počátku 14. století a v roce 1371 se uvádí jako pustý. Z původního hradu se dochovaly části reliéfů a dva zbytky zdí. Do Pozořic vede část Naučné stezky Bitva u Slavkova a křižuje se tu několik značených cyklistických tras. Pozořicemi vede Naučná stezka Františka Neužila a NS Poustka přes stejnojmenný vrch. Pozořice jsou členem mikroregionu Roketnice. K 1. 1. 2012 zde žilo 2213 obyvatel.

První písemná zmínka o obci z roku 1297, pocházející z takzvaného Bočkova falza je historicky nevěrohodná. První písemně doložená zmínka o Pozořicích z roku 1318 je na papežské listině, kde se objevuje jméno majitele panství Půty z Pozořic, pána na hradu Vildenberk. Roku 1371 Půta z Vildenberka své panství prodal moravskému markraběti Janovi. Až do roku 1637, kdy panství zdědil Maxmilián z Lichtenštejna, se na panství střídali majitelé. V majetku Lichtenštejnů zůstaly parcely až do parcelace po 1. světové válce, lesy až do roku 1945, kdy byly Lichtenštejnům znárodněny. Nedaleko Pozořic se v roce 1805 odehrála známá bitva u Slavkova. V roce 1942 byly Pozořice administrativně sloučeny s obcí Jezera (původně samostatná obec, založená r. 1710).

V roce 1998 přijalo zastupitelstvo návrh na znak a prapor, který byl obci po schválení Parlamentem ČR dne 4. června 1998 předán předsedou poslanecké sněmovny Ing. Milošem Zemanem. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.

Nejvýznamnější památky v obci jsou barokní kostel Nanebevzetí panny Marie postavený v letech 1704 až 1724. V areálu bývalého hospodářského dvora stojí bývalý zámek, jež byl vybudovaný v 17. století přestavbou tvrze a patrová budova Staré pošty. Před kostelem najdeme sousoší Ukřižování. V ulici V zámku jsou barokní sochy svatého Floriána, svatého Jana Nepomuckého z roku 1731 a klasicistní socha svatého Kajetána z roku 1823.