690 LET OD PRVNÍ ZMÍNKY O POZOŘICÍCH

V květnu 2008 tomu jest 690 let od první písemné zmínky o naší obci. Tato zmínka je obsažena v listině papeže Jana XXII., kterou vydal v květnu 1318 v Aviňonu. Je uložena ve vatikánském archivu, její opis je publikován v díle „Kodex diplomaticus et epistolaris Moraviae. Listina je psaná latinsky, níže uvedený český překlad zpracoval před několika lety dnes již zemřelý kanovník brněnské kapituly ThDr. Petr Franta.
V některých pramenech (např. „Místní jména na Moravě a ve Slezsku“) uváděná první písemný zmínka o Pozořicích z roku 1297 pocházející z tzv. Bočkova falza je historicky nevěrohodná.
Papež Jan XXII. ukládá vévodovi krakovskému, biskupům pražskému a olomouckému a některým ve velkém počtu ustanoveným inkvizitorům, aby využili všech možností a zaujali postoj proti lavinovitě se šířícím bludům na území Čech a Polska. 
Jan, biskup, služebník Božích služebníků, milovanému synu, urozenému muži, vévodovi krakovskému, zdraví a apoštolské požehnání. Z úcty k víře praotce Abrahama jsme povinni bránit víru, zvláště katolickou, přiměřenými prostředky všude, ačkoliv nezaslouženě, chránit ji před zlomyslnými, lživými a hanebnými útoky a úklady bludařů. Zároveň nesmírnou bolestí byli jsme naplněni, když jsme slyšeli a vyslechli, že k potlačení víry zloba lidská je bezmezná a k pustošení vinice Páně dopouští se zločinů, opovážlivě ji hanobí pomluvami a olupuje ji o nezadatelná práva. S opravdovou hořkostí srdce přijali jsme zprávu, že v některých krajích království českého a polského, v jejich pohraničních úsecích, zvláště v okolí měst a v samých městech diecéze pražské, olomoucké, míšeňské a vratislavské objevily se bludy jako houby po dešti a jako škodlivý plevel, tamtéž někteří věřící z cesty pravdy sešli, upadli do bludu, morovými bludy se poskvrnili a falešnou lišáckou argumentací se v nich utvrzují. Proto usilujeme doprovázeni strašnou námahou proti těmto nepravostem horlivě postupovat u vědomí, že zachraňujeme duše před nebezpečím zkázy, neboť kdyby se nám nepodařilo jejich postup zastavit zvláště v jejich výskytu, těžko bychom se ubránili, kdyby se zakořenily. Za tím účelem pověřili jsme milované syny, řeholní bratry Koldu a Peregrina z řádu dominikánského, Artmana a Mikuláše z řádu minoritského, aby výmluvnými ústy a příkladem počestnosti položili základy víry přinášející spásu, aby ve zmíněných diecézích a přilehlých k nim místech spravovali úřad inkvizice dle apoštolských pokynů obsažených v pověřovacích listinách, aby chránili věřící před bludaři a aby věřící přijímali. Světské mocnosti mají povinnost pachatele zločinů stíhat. To, co hrozí věřícím, ohrožuje i knížata, proto jim náleží obzvláštní povinnost a starost proti nepřátelům katolické víry vzít na sebe břímě postihů. Povzbuzujeme je a také po zbožné meditaci a hluboké úvaze zasíláme ti, doufajíce v milosrdenství Boha našeho, apoštolskou výzvu, abyste se, pokud to bude zajímat tebe, šlechtice a mocnáře, oblékali v brnění víry, střežili se před jejími nebezpečnými nepřáteli, abyste jejich drzost statečně omezovali a abyste nevypadali, že víru simulujete. I když proto od vlády a nadřízených budeš hanoben, náleží ti snažit se, pokud se o tom dozvíš, heretiky, jejich spolupracovníky věřící, jejich ochránce a ukrývače zneškodnit, inkvizitorům, jimž byl svěřen zbožný spásonosný úřad, pomáhat radou, podporou a vhodnými dary pro jejich posvátnou bdělou službu a neúnavnou péči uvedené diecéze, země a území od těchto zhoubných kontaktů za přispění milosti Boží osvobodit i aby skvoucí jas katolické víry byl mnohonásobně upevněn jejím rozvojem. Oblast, která ti byla vrchním inkvizitorem svěřena ke správě, kterou jsi znamenitě zastával a zastáváš, pro tvou horlivost může povýšit tvé jméno k důstojné Boží oslavě.
Dáno v Aviňonu v květnu 1318
Podobně milovaným urozeným mužům Jindřichu z Lípy, Petru z Růžové hory, Wilému z Waldeku, Ladislavu Benešovi z Wartenberku, Janu z Mezyned, Půtovi z Pozořic a ostatním jiným šlechticům sídlícím v Českém království, pokud se s těmito přítomnými pokyny seznámili.
  Prosím čekejte...